Rakovecké údolí
Údolí Rakoveckého potoka obzvláště vyniká na jaře, kdy zde kvetou koberce bledulí. Jedná se o přírodní park se zachovalou přírodou, kde se střídají studánky, lesy, skály, mokřady a louky navazující na meandrující potůček. Je to oáza klidu a pohody.
Tam a zpět
Rakovecké údolí najdete v okresech Vyškov a Blansko severovýchodně od Brna v Drahanské vrchovině. Leží mezi Račicemi a Jedovnicemi. Obě místa jsou dosažitelná autobusovou dopravou – do Jedovnic jezdí autobus z Brna každou půlhodinu, resp. hodinu; do Račic obvykle každou hodinu z Vyškova nebo Adamova. Možnost parkování je severně od Račic u pomníku partyzánů.
Procházka údolím Rakoveckého potoka
Trasa výletu kopíruje naučnou stezku Rakovecké údolí. Po pár stovkách metrů nás přivítá žlutý koberec rozkvetlých pampelišek (na bledule už bylo pozdě).
Po půl kilometru dojdeme k potoku Rakovec, jehož kaňonovým údolím budeme procházet. Pokračujeme rovně po naučné značce. Většina trasy vede po louce s výhledy na okolní lesy a samoty včetně dětského tábora. Po 1,5 kilometru se krajina mění a louku střídá les se spoustou medvědího česneku. Ochutnejte.
Jak se blížíme k Jedovnici a Moravskému krasu, přibývá skal. Jedna z těch výraznějších se jmenuje Beran.
Studánek je v údolí hned několik, krátká odbočka vede k prameni Pavlína, na opačné straně údolí jsou studánky Martinova, Justýnova a Hříbečkova. Les opět střídá louka. Poprvé jsem tu viděl, jak se mohutný strom celý zlomí ve větru a padne k zemi.
Na rozcestí s modrou a červenou značkou přímo u Rakoveckého potoka se můžeme rozhodnout, kudy dál. Někteří pokračují do Jedovnice, my jsme se vrátili po červené značce. První část trasy je stejná, ale pod skálou Beran se červená oddělí od naučné stezky, takže poznáme i druhou stranu údolí.
Občas se otevřou hezké výhledy na okolní krajinu.
Na rozcestí pod Černovem se napojíme zpět na známou trasu a za pár set metrů jsme v cíli putování.
Pár kilometrů odtud je vesnice Ruprechtov s unikátním větrným mlýnem. Pokud máte ještě chvilku času, doporučuji se sem podívat.
Pro koho
Výlet má délku 11,7 kilometru s převýšením pouze 200 metrů, což zvládne téměř každý turista. Možnost občerstvení na celé trase není, takže doporučuji si přibalit svačinu, pití a boty do přírody.
Kam dál na Vyškovsku? Zkuste třeba méně známou Litenčickou pahorkartinu s vrcholem Hradisko a chvalkovickým mlýnem.
